Bulletin Mrkvička 2014

Tkaní na kartonové podložce – řemesla ve výchově

Prezentace námětu na tvořivou práci v kolektivu dětí mladšího školního věku, nebo předškoláků  v informačním bulletinu sítě mateřských škol se zájmem o ekologickou výchovu MRKVIČKA – listopad 4/2014.

Spolupráce s regionálním  výrobcem a kreativní pracovně technická aktivita ve školní družině v jednom balení J, tradice a řemeslo,  jednoduchá výroba náramku, záložky, koberečku pro panenky…jak je komu libo.

Při použití většího podkladu je možno utkat pásek, základ na kapsičku, atd. Děti se seznámí se starým tkalcovským řemeslem v návaznosti na zpracování vlny ( příze) přadlenou. Utkají si svůj výrobek nejjednodušší a historicky nejstarší plátnovou vazbou, naučí se navlékat vlněnou ( či jinou)  přízi do dřevěné jehly, procvičí si jemnou motoriku a spolupráci zrakového vnímání s motorikou, zafixují si pojem NAD a POD, zjistí, že utkat kousek koberečku trvá určitý časový úsek a poznají, že spěchat se nevyplácí.

Trpělivost kobereček přináší…

Aktivita může být vrcholem projektu o starých řemeslech nebo projektu o zpracování přírodních a živočišných vláknech, další témata vás napadnou určitě také. Zjistěte ve svém okolí, jestli je v muzeu nebo podobném zařízení dílna s tkalcovským stavem – třeba budete mít štěstí a práci na stavu vám i dětem předvede zručná tkadlena či tkadlec. Celý projekt může pokračovat společnou prací na kolíkovém stávku – například při příležitosti Dne otevřených dveří – děti pozvou rodiče a každý utká kousek, přiložíme jmenovku, vystavíme ve společných prostorách školy, atd. Další variantou je vyzdobit různobarevnými útky textilií zábradlí, výplet v šatnách, plotové díly u školní  zahrady a podobně.

Realizace:

Petra Pilná – regionální výrobce, Ručně tkané koberce a ubrusy, Vsetín

Školní družina při ZŠ Liptál – vychovatelka Petra Pilná

Odkazy:

http://nachodsky.denik.cz/zpravy_region/v-muzeu-predvedou-jak-krtecek-ke-kalhotkam-prisel-20141015.html

Zdeněk Miler, Eduard Petiška – Jak krtek ke kalhotkám přišel

David Jan Novotný – Pohádky z Ementálu ( O Petru Pláteníkovi str. 70 – 78 )

Magdalena Vlková: Stará řemesla ( pracovní listy a metodické poznámky)Západomoravské muzeum v Třebíči – Muzeum řemesel – 1998

http://druzinaliptal.rajce.idnes.cz/Katka_tka…Krystof_tka…_tkaly_vsechny_deti/

Postup práce:

Příprava na tkaní – nepodcenit a připravit si všechno dopředu podle počtu dětí:

kartonové podložky (použila jsem krabice od kancelářských papírů)  velikosti zhruba užší A5 s nastříhanými zářezy hlubokými cca2cm z každé strany, v našem případě 6 zástřihů asi 0,7 –  1cm od sebe, velikost koberečku záleží na velikosti kartonu a počtu zástřihů na budoucí osnovu, zástřihy nemusíte odměřovat pravítkem, osnovu děti stejně stáhnou k sobě, takže měření je v tomto případě tkaní zbytečné

tkací kolíky, kterým říkám v popisu jehly  =  kolík z kolíkového tkalcovského stávku, je to levnější a schůdnější varianta než nedočkavé děti u jednoho kolíkového stávku, jsou to dřevěné špičaté kolíky s dírkou na konci –  jako jehla, lze běžně objevit na eshopech

různobarevná klubíčka vlny, popřípadě nastříhané pruhy bavlněných materiálů, využijete všechna zbytková klubíčka, požádejte babičky, maminky pletařky o darování

pevnější příze nebo vlna na osnovu, osnova v tkanině nebude vidět, zbudou z ní jen třásně – můžete vybrat neutrální barvu, aby nerušila celkový barevný záměr, můžete dát dvojitě, bude lépe držet tvar tkaného koberečku

nůžky

! Děti při práci upozorňujeme na bezpečnost – nůžky a tkací jehly jsou ostré, dbáme na dostatečný pracovní prostor!

Na připravenou podložku natáhneme osnovu – raději ze dvou spojených vlněných přízí tak, že jeden konec zauzlíkujeme a zaklesneme do prvního zástřihu, pak obtáčíme a navíjíme tak, abychom na jedné – lícové straně měli přízi v rovných osnovních řadách v každém zástřihu, na rubové straně budou půjdou směrem k dalšímu zástřihu, pak zauzlíkujeme konec příze křížem k uzlíku začátku osnovy na této rubové straně.

Do tkací jehly si navlečeme dvojitě ( nebo i ze 4 pramenů) útkovou nit, kterou budeme tkát tak, že si provlečeme jehlu střídavě NAD a POD osnovní nitě, postupně a pravidelně pořád dokola…krajní osnovní nit si přidržíme, abychom kraje utkané řady nestahovali směrem ke kraji – tkanina by se nám začala zužovat. Kraje tedy necháváme volné, jakoby s bublinkou, či očkem na konci. Když nám útková nit dojde, ustřihneme útek s dostatečným kousek na nadvázání dalšího útku – děti mají problém zatkat bez uzlíků, takže jim konce nadvazuji k sobě…v tkanině se uzlíky zatkají a konce při začištění odstřihneme. Starší děti zvládají nadvázání popřípadě zatkávání nadstavení útku samy, nebo tkají bez uzlíků, pouze útek protkají až do konce , nadstaví novým útkem a tkají dál bez uzlíkování. Pokud bychom chtěli pracovat se silnějším materiálem – např. proužky textilu, vyrobíme si jednoduchou plochou tkací jehlu z pevného kartonu nebo dřívka na obou stranách se zářezy, na kterou se útková textilie navine.

Provlékáme útek, dbáme na volné kraje a navazujeme, zatkáváme další barvy podle kreativity dětí  nebo si předem vytvoříme návrhy barev, střídání, širší pruhy, úzké  a podobně .

Jakmile máme celou plochu osnovy vyplněnou útkem, zkontrolujeme, jestli nemáme tkaninu příliš řídkou,  jsou-li vidět osnovní nitě, celý útek srazíme prsty jakoby dolů ke kraji kartonu, abychom měli tkaninu zhuštěnou, čím více řad ve výrobku je, tím bude trvanlivější, kvalitnější, stejně jako látka – například  řídká pytlovina nebo pevné plátno. Při tkaní na tkalcovském stavu toto zajišťuje bidlen, který stlouká útek paprskem k předchozí řadě.

Tkací jehla neprojde osnovou – odstřihneme útek od jehly, otočíme celou podložku na rubovou stranu, v polovině přestřihneme osnovní nitě a opatrně bez zbytečného tahání jemně vysuneme osnovní nitě ze zástřihů v podložce. Při přílišném tahu bychom celou osnovní nit vytáhli a výrobek tím znehodnotili.

Konce osnovních nití zauzlíkujeme po dvojicích k sobě, na obou stranách, k jedné z dvojic na každé straně připojíme i útkovou nit z konce a začátku tkaní. Můžeme použít třásňový uzel nebo dva obyčejné uzlíky – starší děti zvládnou opět samy. Nebo zapleteme copánek ze tří pramenů plus útek a zajistíme uzlíkem.

Hotový kobereček začistíme – opatrně odstřihneme přebývající nitky, provlečeme uzlíky na rub a přišpendlíme lísteček se jménem autora.

A pak už se jenom těšíme ze svých krásných výrobků.

S láskou a pokorou k Lísce z.s.

Petra Pilná a děti ze Školní družiny při ZŠ Liptál  v říjnu 2014

http://www.pavucina-sev.cz/

Napsat komentář